17.9.2011 Velký festivalový den v Libyni u Lubence
Tuto akci sponzoroval Ústecký kraj a obec Lubenec
Nalevo připravuje svůj stánek s upomínkovými předměty Vochlické rozhledny Jakub Kanta. Napravo drží dort ve tvaru našeho kostela Roman Žemlička. Dort upekla a následně krásně ozdobila Romana Havrdová. Dort předal našemu sdružení její muž (v levé části Filip Havrda) za obětavou práci s opravou kostela.
Nalevo Jan Baxa ukazuje svého vyřezaného svatého Václava. V pozadí je však vidět jeho historický tudor. Na něj a na starý gramofon se pak pokoušel lákat krásné dámy. Na fotografii napravo hlídá p. Štefanie Peterková dobrovolné příspěvky na opravu kostela. Vedle ní napravo jsou učitelé hudby z lubenecké školy (detašované pracoviště Podbořany), kteří přišli povzbudit své svěřence v lítém hudebním souboji o „Libyňský pohár“ – Pan Bohumil Ptáček a Hanička Řeřichová.
Na fotografii napravo přijíždí horký favorit na vítěze Libyňského poháru – Vítek Šašek, jenž úžasně hraje na saxofon.Nakonec vyhrál cenu diváků a odborná porota mu udělila druhé místo. Na prvním místě se umístila Markétka Pavlíková – nalevo. Hrála na klavír a na flétnu. Porotu však nejvíce konsternovala její hra na dvě flétny najednou.
Napravo další soutěžící Matěj Kanta – trumpetista a nejmladší účastník v pohovoru s Adamem Danišem, jenž celou soutěž moderoval a zajišťoval zvukovou techniku – samozřejmě profesionálně a sponzorsky. Nalevo klarinetistka Zlatka Vohryzková.
Na levé fotografii je odborná porota soutěže o „Libyňský pohár“ ve složení zleva: Milan Řeřicha – světový klarinetista, momentálně působící v Lugánu. Druhý je Jirka Bláha – moderátor televize Barrandov, Třetí Oleg Sokolov – leadr kapely NeoPercussio z Ukrajiny. Napravo lze spatřit, jaké krásné diplomy jsme pro soutěžící připravili. Každý soutěžící byl odměněn věcnou cenou, diplomem a dortem, který věnovala p. Marie Kieswetterová.
Na levo rodina Tlustých, kteří zajišťovali dobré staeky. Napravo pohled do tržiště, kde se kladl důraz zejména na prodej ručně zhotovovaných výrobků. Na tržišti byl keramik, vitrážník, 2 korálkářky, řezbář, truhlář s dětskými hračkami, kovář, bylinkářka, vyřezávač dřevěných ozdob a cínař. Dále jste mohli shlédnout výstavu lubeneckých šikovných rukou, kde byly k mání háčkované, pletené a šité doplňky, aranžované suché květiny, obrazy, vyřezávané drobné doplňky aj.. Součástí byl i bleší trh, jehož výtěžek pomůže k opravě kostela. Při prodeji pomáhaly podbořanské turistky, dále pak p. Roušarová, rodina Heidů z Ústí nad Labem. Na kase se střídali Jitka Holá a Jitka Seifertová.
V galerii je stánek Středního zemědělského učiliště v Podbořanech, kteří nám pomáhali zajišťovat občerstvení, stánek lubeneckých cínařů – rodinný klan Nejedlých, podbořanský kovář a malířská dílna pro děti.
Během celého dne probíhala výstava leteckých modelů místních modelářů. Na fotografii nalevo jsou manželé z Plzně, kteří společně s rodinou Můrových (ti napravo) předváděli modely letadel v akci.
Na levé fotografii hraje skupina NeoPercussio. Napravo je Švejkoband v podání p. Valeše.
Během dne probíhalo i loutkové představení a právo útrpné. Na fotografii vlevo je zachycena místní kadeřnice Dita Vukliševičová. Pročpak zprovna ji chtěli trápit, není nám známo. Že by někomu udělala špatný sestřih?
Dva rytíři zvládli vytvořit celou bitvu díky dobrovolníkům z řad diváků.
Na levé fotgrafii je pani Doležalová z Brna, která nám zdarma přivezla ukázat luxusní italskou módu. Módní přehlídku pak velmi krásně předvedlo osum lubeneckých děvčat.
Večerní závěrečný koncert zahájilo nové hudební seskupení okolo Mgr.Jany Michalcové (uprostřed). Zpěv Jitka Polenová, flétna Anička Michalcová, saxofon Vítek Šašek. Na pravé fotografii je zachycen pěvecký sbor p. Ptáčkové, který byl dalším bodem večerního koncertu. Za klávesami MUDr. Dana Šašková, na trubku hraje p. Novák z Blatna.
Na levo je zachycen světový klarinetista Milan Řeřicha. Vystoupení bylo vyvrcholením celého večera a lidé mu tleskali ve stoje. Na klavír jej doprovázela jeho sestra – Hana Řeřichová.
Dobrovolné brigády v roce 2011
Bagristu nám zasponzorovali firma T-mobil, která přispěla na odstranění suti před hřbitovní zdí, ale i na materiál na opravu hřbitovní zdi. Celkem se vyvezlo cca 20 tater suti.
V suti se našel starý pomníček z r. 1868, který byl zřejmě v šedesátých letech při likvidaci starých domů též shrnut. Starousedlík p. Durčanský (v bílém tričku) určil původní místo, kde pomníček stál a chlapi jej opětovně usadili na původní místo. Pomníček jsme na tomto místě též našli i ve starých mapách. Skvělým bagristou je p. Procházka z Blatna.
Nalevo Jaroslav Kraus připravuje kříž, který jsme vydražili na Aukru za 1.000,- Kč, ke svaření. Tento kříž dnes zdobí pomníček, který jsme nalezli v suti před kostelem. Napravo se odkrývá původní gotické okno. Jaké bylo naše překvapení, když ve velkém gotickém okně bylo nalezeno malé gotické okénko – datově však starší. Máme za to – po dohodě s chytrými hlavami-, že kostel zřejmě stavěl významný stavitel, který když udělal hrubou práci odešel a místní lidé se lekli velkého okna a v domění. aby se stavba nezhroutila, okno zazdili a osadili jej jen malým okénkem. Tuto myšlenku podporuje i to, že velké okno nebylo nikdy uvnitř omítnuto a jako materiál k zazdění okna byly použity i zbytky kružby, která měla zřejmě původně okno zdobit. Na fotografii napravo Roman Žemlička, Pavel Brož, Filip Havrda a Jarosla Kraus.
Na obnovu presbytáře nám přispěl Ústecký kraj a Purkyňova nadace. Přesto jsme vykopání podlahy dělali svépomocí, abychom se do celkové ceny vešli. Na fotografiích Jaroslav Kraus a Jakub a Richard Kantovi. Odměnou nám bylo nalezení gotického pískovcového náhrobku. Všichni jsme byli zvědaví, zda se pod náhrobkem neschovávává něco tajemného nebo poklad nebo hrobka.
Richard chtěl vše nechat pro archeology. My jsme však byli strašně zvědaví a náhrobek jsme nadzvedli. Okamžitě přiběhl Roman Žemlička se svým detektorem. Bohužel jsme nic nenašli. Po telefonu jsme zkontaktovali Dr. Holodňáka – archeologa. Informovali jsme jej o situaci a bylo nám doporučeno náhrobek nechat na svém místě a pokud hluboko pod zemí něco je, tak to bude pouze pohřbený zakladatel kostela a rušit jeho klid se nám nechtělo.
Situace na hřbitově u kostela byla již velmi tristní. Vězni z nedalekého nápravného zařízení v Drahonicích nám pomohli ještě v roce 2010 seskládat povalené náhrobkyprozatímně ke kostelu. Na jaře pomohli s terénními pracemi a vytrhali též vysokou lebedu. Chlapi se tentokrát proto pustili do pietního seskládání náhrobků na prostor, který by se dal dobře udržovat. Na lino se nasypal kačírek a ně něj pak byly seskládány zbytky pomníků. Ve vesnici se traduje, že kameníci z okolí si po válce chodili pro lepší náhrobky na zdejší hřbitov, aby tak vydělali na hezkém kameni.
V pruhovaném tričku Adam Daniš, s modrým pásem okolo beder Petr Vukliševič, v červeném tričku a se šedivými vlasy je Jan Baxa, šedozelená mikina Pavel Brož, Pruhované červené kraťasy Jakub Kanta, bílé tričko Richard Kanta .